Tipy
V období od začátku do poloviny března nařízneme do kmene staré břízy (průměr nad 30 cm) ve výši asi 1,5 m od paty kmene šikmý zářez do hloubky asi 5 cm. Do dírky vpravíme březový špalíček o délce asi 15 cm a průměru asi 1 cm. Pod špalíček upevníme sběrnou nádobu.
A teď jen nechat kapat, případně přiklopit.
Na zdarví!
Materiál: březová kůra o tloušťce asi 2 mm, konopný provázek
Pomůcky pro opracování: nůž, nůžky na papír
Postup: Ze staršího stromu vyřízneme podélně pás vrchní vrstvy kůry o šířce cca 15 cm, délce cca 20 cm a tloušťce cca 2 mm. Neodřezávejte ani tlustší ani delší pás. Svlékáte strom z kůže a to se mu také úplně nelíbí.
Víte jak vznikla tradice barvení vajec ?
Již ve vykopávkách římsko-germánkých hrobů byly nalezeny jako jeden z darů mrtvému vejce jako symbol nového života a z mrtvých vstání. I církev převzala víru v sílu vajec. Věřící křesťané nejedli jako vyjádření zdrženlivosti po celou postní dobu žádná vejce. Do velikonočních svátků se jich nasbíralo docela hodně. Aby je udrželi trvanlivé a odlišili od čerstvých, byly vejce vařeny a barveny na červeno. Červená barva symbolizovala prolitou Kristovu krev. O velikonočních mších byla tato vejce pak brána do kostela k posvěcení.
Zde přinášíme návod na zhotovení tří různých druhů březových košťát(ek). Od toho nejjednoduššího po složitější. Záleží jen na vás jaký typ a postup zvolíte.
Materiál: cihly nebo tvárnice, dřevené desky (počet závisí na šířce zhotoveného přístřešku)
Postup: pokud vám to dispozice zahrady dovoluje, zhotovte v některém jejím klidnějším koutku úkryt pro menší běhavce. Vyskládejte na sucho vzestupně k jižní straně z cihel nebo jiného materiálu (tvárnice atp..) boční strany budoucího přístřešku se světlou šířkou asi 1,5 - 2 m. Zadní severní stěnu vyskládejte jen z jedné řady na plocho ložených cihel. Přes horní, jižní okraj cihel položte kolmo k jejich směru jednu pevnější desku. S přesahem si hlavu nelámejte, bude sloužit jako bidýlko. Nyní vyskládejte paralelně s cihlovými bočními stěnami stříšku, kterou zafixujte proti odfouknutí položením asi tří cihel. Pokud má přístřešek chránit před severákem pak je dobré dodržet jeho severojižní orientaci, přičemž výběh je situován k jihu.
Puštík obecný patří mezi naše menší noční dravé ptáky. Pokud si někde vybere místo k hnízdění, ke kterému dochází pravidelně v zimních měsících začátkem února až začátkem března, zůstavá mu pak po generace věrný. Nejen, že je prospěšný zahradě, ale je velice zajímavé ho sledovat. Pokud se chcete pokusit puštíka nalákat i do vaší zahrady zkuste to pomocí Puštíkovky (budky pro puštíky), kterou umístíte někde v odlehlém a klidném místě. Zde je návod jak na to.
Materiál: pevnější špagát, velká jehla s velkým okem, jablíčka
Postup: Navlékejte jablíčka na špagát jako korále. Nejméně použijte 5 menších jablíček. Jehlu protahujte vždy skrz jádřinec, budou pak na špagátě déle držet. Pokud jsou jablíčka větší nebo tvrdší použijte pro vytvoření otvoru pro jehlu nebozízek požadovaného průměru.
Zkusili jsme letos poprvé techniku filcování - plstění suchou jehlou. A výsledek? Posuďte sami. Chytlo to doslova všechny.
Utrhněte si pár horních lístků šalvěje a rozžvýkejte je. Uvidíte, že se vám při začínajícm bolení v krku náramně uleví. Denně rozžvýkejte asi 3 lístky (ráno, v poledne a večer). Kúru byste ale neměli dělat déle než 4 dny. Malým dětem doporučujeme spíše šalvějový odvar.
Materiál: cca 200-300 g bavlněná příze oblíbených barev pro pletací drát 3-3 ½ (záleží na velikosti stínidla), pletací drát č. 4-4 ½
1. Nejprve upleteme první řadu oček o takovém počtu aby vzniklý první řetízkový kruh volně obepínal kruhovou konstrukci stínidla. Pak už pokračujeme dále zvolenou technikou a barvami tak dlouho dokud nedosáhneme požadované délky stínidla.